Návštěva Müllerovy vily
V úterý, 15. 3. jsme se vydali se ZANem do architektonického skvostu, navrženého Adolfem Loosem a Karlem Lhotou - Müllerovi vily. Ta je pojmenována po svém majiteli, průmyslníkovi Františkovi Müllerovi. Svou slávu si vydobyla díky svému originálnímu prostorovému uspořádání - Raumplanu.
V rámci exkurse jsem se pustil do analýzy stavby a jakých principů Loos zde použil. Na venek působí vila nedobytně. Uvnitř se naplno uplatňuje Raumplan a reprezentativnost prostor. Loos uvnitř dosti zásadně odděluje veřejné a soukromé prostory.
Také se zde často uplatňuje určitá gradace prostoru, kdy se z menších prostor dostaneme tajuplně to prostor ne-li obřích. Člověka tento přesun doslova ohromí, a právě s tím Loos pracuje - chce člověka ohromit. Zároveň ale striktně ohraničuje jednotlivé prostory a místnosti, aby společnost nebyla rušena.
První velkou místností, do které jsme vstoupili, byl reprezentativní obývací pokoj. Ten byl i největší místností ve vile. Byl obložen nazelenalým kamenem se kterým bylo sladěno i celé vybavení pokoje. Často se zde uplatňoval princip 3 částí (2 akvária a výklenek, 2 skříně a pohovka). Samotný pokoj byl rozdělen vybavením na 3 části.
Vstup do obývacího pokoje |
Rozdělení obývacího pokoje na 3 části |
Úrovňové členění 1. patra
|
Další místnost, která následovala, a která mne zaujala, byla jídelna. Byl zde celkem netypický prvek, a to kulatý stůl, který ovšem byl hlavním centrem dění v místnosti. I zde se objevuje prvek 2 kvádrů a mezi ně vloženého dalšího podélného kvádru.
Půdorys jídelny |
Dále se v reprezentativním patře vily nacházel dámský salónek a pánský salón s pracovnou. V horním patře byly pak soukromé pokoje, které již nebyly členěny ve stylu raumplanu, ale byly obdobně funkcionalisticky vybaveny.
Hlavní komunikační směr ve vile
|
Exkurze byla velice zajímavá. Do té doby jsem si nedokázal raumplan představit, jako prostor, skýtající takové možnosti, a který zároveň může být důmyslně vyřešen.
Komentáře
Okomentovat