Návštěva Müllerovy vily

V úterý, 15. 3. jsme se vydali se ZANem do architektonického skvostu, navrženého Adolfem Loosem a Karlem Lhotou - Müllerovi vily. Ta je pojmenována po svém majiteli, průmyslníkovi Františkovi Müllerovi. Svou slávu si vydobyla díky svému originálnímu prostorovému uspořádání - Raumplanu.

V rámci exkurse jsem se pustil do analýzy stavby a jakých principů Loos zde použil. Na venek působí vila nedobytně. Uvnitř se naplno uplatňuje Raumplan a reprezentativnost prostor. Loos uvnitř dosti zásadně odděluje veřejné a soukromé prostory.
Také se zde často uplatňuje určitá gradace prostoru, kdy se z menších prostor dostaneme tajuplně to prostor ne-li obřích. Člověka tento přesun doslova ohromí, a právě s tím Loos pracuje - chce člověka ohromit. Zároveň ale striktně ohraničuje jednotlivé prostory a místnosti, aby společnost nebyla rušena.

První velkou místností, do které jsme vstoupili, byl reprezentativní obývací pokoj. Ten byl i největší místností ve vile. Byl obložen nazelenalým kamenem se kterým bylo sladěno i celé vybavení pokoje. Často se zde uplatňoval princip 3 částí (2 akvária a výklenek, 2 skříně a pohovka). Samotný pokoj byl rozdělen vybavením na 3 části.

Zaujal mne také vstup, kterým jsme se dostali do pokoje. Návštěvník mohl být zmaten, když se z ničeho nic objevil v tak velkém pokoji, když předtím byl v relativně malé předsíni. Zároveň byl vstup do pokoje schován, takže návštěvník ani nevěděl, odkud to vlastně přišel.

Vstup do obývacího pokoje

Rozdělení obývacího pokoje na 3 části

Úrovňové členění 1. patra 

Další místnost, která následovala, a která mne zaujala, byla jídelna. Byl zde celkem netypický prvek, a to kulatý stůl, který ovšem byl hlavním centrem dění v místnosti. I zde se objevuje prvek 2 kvádrů a mezi ně vloženého dalšího podélného kvádru.

Půdorys jídelny

Dále se v reprezentativním patře vily nacházel dámský salónek a pánský salón s pracovnou. V horním patře byly pak soukromé pokoje, které již nebyly členěny ve stylu raumplanu, ale byly obdobně funkcionalisticky vybaveny.

Hlavní komunikační směr ve vile

Exkurze byla velice zajímavá. Do té doby jsem si nedokázal raumplan představit, jako prostor, skýtající takové možnosti, a který zároveň může být důmyslně vyřešen.