Analýza referenční stavby

Jako referenční stavbu jsem si vybral Rokko Housing One od japonského architekta Tadao Aldo. Je to komplex bytů postavených ve skalnatém svahu ve městě Kóbe v Japonsku na ostrově Honšů. Ačkoliv je to stavba větší, než má cílová, myslím si, že se její principy dají uplatnit i na klubovně skautů. Tadao Aldo navrhl ještě další 2 stavby -  Rokko Housing Two a Three, které byly postaveny hned vedle této stavby, takže dohromady tvoří ucelený komplex.

Pro pochopení principů této budovy bylo nutné si celou stavbu rozebrat.

(Zdroj: https://www.flickr.com/photos/desingel/5997362230)

Nejprve, proč jsem si tuto stavbu vybral. Připomíná totiž nekonečně rostoucí strukturu jako plástev medu (viz příspěvek inspirace a reference). V tomto případě to ale není šestiúhelník, ale čtverec.

Struktura plástve

Adaptovaná struktura čtverců

Základní plán stavby je založen na čtvercové síti, ze které vystupují jednotlivé prvky budovy. Každý čtverec představuje jednu funkční jednotku.

Ta je rozdělena na komunikační prostory a obytné.

Dále se do této sítě propisují detaily konstrukce stavby - schody, posunutí částí budovy na vytvoření dalšího, skrytého, čtverce v půdoryse.

Pokud bychom zjednodušili půdorysný tvar budovy, tak dostaneme tvar ne nepodobný paládiovým vilám. Takže ačkoliv se tvar může zdát moderní, vychází z klasického tvaru staveb, které jsou rozděleny na čtvrtiny křížícími se komunikačními prostory.

Mým následujícím úkolem bude aplikovat tyto poznatky na můj návrh, přetvořit celkem rozsáhlý objekt ve svahu na relativně malou "placku" místa, kde má klubovna skautů stát.